Heřmánek není jen čaj. Co o něm věděly naše babičky

Když se řekne heřmánek, většina z nás si představí malé bílé kvítky se žlutým středem a vůni, kterou poznáme téměř okamžitě.

Heřmánek patří mezi byliny, které znaly snad všechny naše babičky.

Rostl kolem cest, na mezích i na místech, kde bychom ho možná ani nehledali. Sbíraly se jeho květy, sušily se a schovávaly na dobu, kdy byly potřeba.

A heřmánek rozhodně nebyl určený jen na čaj.

Proč si naše babičky heřmánku tolik vážily?

Heřmánek měl v domácím bylinkářství zvláštní místo.

Byl po ruce, krásně voněl a dal se využít mnoha způsoby. Připravoval se z něj čaj, odvar, obklady i koupele.

Sušené květy se dokonce dávaly do malých polštářků.

Možná právě proto se heřmánek stal jednou z těch bylin, které se předávaly z generace na generaci.

Heřmánek a jeho vůně

Na heřmánku je něco zvláštního.

Stačí promnout jeho květ mezi prsty a okamžitě ucítíme jeho typickou vůni.

Je to vůně, kterou si mnoho lidí spojuje s dětstvím, babiččinou kuchyní nebo večerem, kdy se připravoval hrnek teplého bylinného čaje.

Heřmánek byl jednoduše součástí domácího života.

Heřmánkový čaj

Nejznámějším způsobem použití heřmánku je samozřejmě čaj.

Sušené květy se zalijí horkou vodou a nechají se chvíli vylouhovat.

Heřmánkový čaj se tradičně připravoval například při pocitu těžkého žaludku, nadýmání nebo jako příjemný teplý nápoj před spaním.

A někdy nebylo potřeba žádného zvláštního důvodu.

Prostě se uvařil hrnek heřmánkového čaje, když člověk potřeboval chvíli klidu.

Heřmánek nebyl jen na pití

Naše babičky věděly, že heřmánek se dá využít také zevně.

Připravovaly se z něj odvary, obklady a koupele.

Heřmánkový odvar se tradičně používal také při péči o pokožku a k jejímu zklidnění.

Právě v tom je heřmánek krásný.

Jedna malá usušená květina a tolik různých možností využití.

Jak se heřmánek sbírá?

Sbírají se především rozkvetlé květní úbory.

Naše babičky je po sběru sušily a uchovávaly tak, aby jim vydržely i na období, kdy už heřmánek venku nekvetl.

A právě sušení bylo důležité.

Dobře usušené květy si zachovaly svou typickou vůni a mohly se později použít na čaj nebo odvar.

Heřmánek v domácí péči

Heřmánek měl své místo také v péči o pokožku.

Tradičně se používal například do obkladů a oplachů.

Proto ho najdeme v mnoha starých domácích receptech a vzpomínkách na přírodní péči.

Dnes máme v koupelně desítky různých přípravků.

Naše babičky často vystačily s několika bylinami, které si samy nasbíraly a usušily.

A heřmánek mezi nimi téměř nikdy nechyběl.

Heřmánek jako vzpomínka na dětství

Možná je právě tohle na bylinkách nejkrásnější.

Nejsou to jen rostliny.

Jsou to také vzpomínky.

Vůně usušeného heřmánku může člověku připomenout zahradu, letní prázdniny, babičku nebo obyčejný večer doma.

A právě proto mám ráda byliny, které mají svůj příběh.

Heřmánek ho má určitě.

Je nenápadný, malý a obyčejný na pohled.

Ale v lidovém bylinkářství má své místo už po mnoho generací.

Heřmánek není jen čaj

Když se tedy příště podíváte na malý bílý květ heřmánku, možná už ho neuvidíte jen jako obyčejnou rostlinu.

Je to bylina, kterou lidé po generace sbírali, sušili a používali v domácí péči.

A možná právě proto stojí za to si některé staré znalosti připomínat.

Protože to, co naše babičky považovaly za samozřejmost, dnes znovu objevujeme.

Chcete se o heřmánku dozvědět víc?

Heřmánek pravý najdete také v našem Herbáři, kde se můžete podívat na jeho popis, tradiční využití, používané části a způsoby použití.