Vztah k sobě samému

V tomto článku zjistíte:

• Vztah k sobě samému

Naše citové tělo je plné ran, které jsou infikované emočním jedem.

Když nám někdo řekne, že jsme se ho dotkli, není to přesně tak.

Ve skutečnosti jsme se dotkli nějaké rány v jeho mysli a on reaguje, protože ho to bolí.

Uvědomujete-li si, že všichni kolem vás mají citové rány plné emočního jedu, nemůžete si snadno představit vztahy mezi lidmi.

Trpíme proto, že se snažíme světu prezentovat falešné představy o sobě samých.

Zatímco předstíráme, že jsme velmi důležitý, v duchu jsme přesvědčení, že nejsme ničím.

Tvrdě pracujeme, abychom získali uznání a obdiv.

Lidé jsou od narození velice citlivé bytosti. Když vás v životě postihne nějaká křivda, začne se ve vás hromadit emoční jed. Postupně ztrácíte svou nevinnost, začínáte cítit nenávist a přestáváte odpouštět.

Obvykle předáváme svůj jed člověku, o kterém si myslíme, že nám ukřivdil.

Proto se celý život honíme za moci, neboť čím jsme mocnější, tím snáze můžeme předat svůj jed lidem, kteří se nemohou bránit.

Důležité je, když si uvědomíme, že tento problém máme. Pokud si ho uvědomíme, budeme mít možnost své citové tělo a citovou mysl uzdravit a zbavit se utrpení.

Když si to neuvědomíme, nemůžeme nic dělat, jenom nadále trpět.

Jakýsi vnitřní hlas vám říká, že není správně být šťastný.

Všechna vina a všechen emoční jed ve vašem citovém těle vás stahují zpět do světa dramatu.

Tento Parazit se rozšiřuje jako infekční nemoc. Potravou Parazita jsou emoce, které se rodí ze strachu.

Každý člověk má svůj sen o životě.

Když s někým žijeme, můžeme předstírat, že jsme stejní, že myslíme stejně, cítíme stejně, ale tak to není.

Proto musíme přijmout rozdíl mezi lidmi, musíme respektovat sny druhých lidí.

Láska je naprosto zodpovědná. Strach se zodpovědnosti vyhýbá.

Představte si, že máme nějakou infikovanou ránu, lékař ji skalpelem otevře a ránu vyčistí, namaže hojivou mastí a zaváže, aby se mohla zahojit.

Chcete-li se vyléčit, musíme si především uvědomit, že nespravedlivost, která zapříčinila vaši ránu, už neexistuje.

Když si řeknete pravdu, otevřete tím svou ránu a uvidíte tu nespravedlivost z nového hlediska.

Jsou pravdy, v nichž se skrývají lži a jsou lži v nichž se skrývají pravdy.

Je to podobné, jako když loupete cibuli.

Pravdu odhalujte po částech až nakonec otevřete a zjistíte, že všichni kolem vás – včetně vás, pořád lžou.

Věřte sami sobě, věřte vnitřnímu hlasu srdce, otevřete ho a dobře poslouchejte.

Teprve, když slyšíte co vám radí, učiňte rozhodnutí.

To co existuje v tomto okamžiku, nemusí existovat za chvíli.

To co neexistuje teď, může existovat za několik okamžiku.

Všechno se mění velice rychle, ale jste-li dostatečně pozorní, změnu uvidíte.

Jakmile své rány otevřete, musíme je vyčistit od všeho jedu.

Chceme-li vyčistit rány, musíme se naučit odpouštět.

Odpouštění je pro vaše dobro, neboť vás to uzdraví a posílí.

Odpouštění je aktem sebelásky.

Když jsme byly malí, odpouštěli jsme instinktivně, bylo to pro nás přirozené a snadné.

Odpouštěli jsme téměř okamžitě.

Odpouštět se nemusíme učit, protože jsme se s touto schopností narodili.

Naučili jsme se neodpouštět.

Jakmile nám někdo něco udělá, nenávidíme ho. To co udělal je neodpustitelné.

Skutečným problémem je pýcha.

A kdo tím bude trpět? my sami.

Odhoďte svou hrdost. K ničemu jí nepotřebujete, zbavte se pocitu vlastní důležitostí.

Začněte se učit odpouštět.

Zpočátku to bude obtížné, ale časem se z toho stane návyk.

Učte se odpouštět tak dlouho, dokud nebudete schopní odpustit samí sobě.

Víte jakého člověka hledáte?

Žena, která vás miluje, vás miluje takového, jaký jste. Nemusí být úplně stejná jako vy, stačí když se k sobě hodíte jako klíč do zámku.

Nemusíte předstírat, že jste něčím jiným.

Budete-li předstírat, že jste tím, čím nejste, nic se vám nebude dařit.

Rozhodnete-li se žít spolu, nesnažte se ji měnit.

Nechte jí být tím, čím je.

Jestliže to funguje, pokračujte. Jestliže to nefunguje, hledejte někoho jiného.

Dělejte to nejlepší, protože se vám to vrátí.

Dokážete-li milovat svou partnerku takovou jaká je, dokážete-li jí otevřít své srdce, můžete dosáhnout nebe.

Bude lepší, když se odpoutáte od minulosti a začnete od začátku.

Dobrým začátkem je odpustit všechno, bylo to jen nedorozumění.

Lidské vztahy jsou jako umění.