Výskyt a rozšíření
Domovinou bazalek jsou především kontinenty Afrika, Jižní Amerika a Asie (Indie – bazalka pravá). Dnes je rozšířená po celé Indonésii. Bazalka byla do Evropy přivezena v polovině 16. století. U nás se pěstuje v zahrádkách nebo v květináčích.
Význam a pěstování
Její hlavní využití je v kuchyni, používá se jako koření do italských pokrmů, polévek, salátů, bylinkových octů.
Pro své protizánětlivé a antibiotické účinky se využívá při léčbě těžko se hojících ran a při poruše trávení.
Pěstování
Druhy:
- bazalka pravá (Ocimum basilicum)
- bazalka malolistá (Ocimum minimum)
- bazalka americká (Ocimum americanum)
- bazalka africká
- bazalka divoká
- bazalka indická (Ocimum tenuiflorum)
- bazalka vytrvalá (Ocimum kilimandscharium)
- bazalka citrónová (Ocimum citriodorum)
Po světě však existuje dalších asi 60 druhů.
Stanoviště
Bazalka vyžaduje slunné stanoviště. Při pěstování je třeba dávat pozor na teplotu – nesnáší mráz a velmi nízké teploty, ale vyšší teploty i nad 30 °C snáší dobře.
Půda
Substrát potřebuje humózní a během vegetace je důležité ji každý týden přihnojovat. Při pěstování je vhodné udržet rostlinu ve vegetativní fázi – rozvětvení je proto vhodné zaštipovat, aby se zamezilo, či alespoň oddálilo kvetení.
Zalévání
Bazalka má ráda dostatečnou zálivku (pozor na šíření houbových chorob z přemokření).
Výsadba
Bazalka je citlivá na mráz, a dokonce i na chlad, proto se předpěstovává ve skleníku či doma. Pokud se dělá výsev ven – je nutné počkat až po 15. květnu. Semena bazalky pravé klíčí na světle. Pokud se vysévá přímo na záhon, výsev se dělá mělce a řídce. Při předpěstování se volí výsev do květináčů (řídce a rostliny se v nich již nechají bez dalšího přepichování) nebo do truhlíků a pak následuje přepichování ve fázi 2–3 pravých lístků – přímo do květináčů.
Množení
Bazalka pravá se množí semenem.
Sklízení
Sklízí se listy, které se využívají v kuchyni a v léčitelství.
Léčivé účinky
V listech se nachází asi 0,3–3 % oleje a v oleji se nachází linalool, estragol a kafr. Olej se získává též lisováním semen za studena. Bazalka obsahuje také silice (eugenol, ocim) a dále třísloviny, flavonoidy, glykosidy, tanin, cinoel.
Pomáhá při:
- podporuje trávení,
- předchází nadýmání,
- uvolňuje křeče,
- při stresu,
- při vyčerpanosti a depresích,
- při bolestech hlavy, především při migréně,
- má antibiotické účinky,
- vhodná při nespavosti – uklidňuje,
- při zánětech močových cest,
- čistí močové ústrojí.
Využití
Bazalka se využívá v kuchyni – hlavně řecké, italské a španělské – do salátů, jako základ pro pesto, čerstvé listy na zeleninu, ale i do čajů, na omáčky k masu.
Silice obsažené v bazalce se využívají při výrobě voňavek.
Čerstvá šťáva se kape při zánětu uší.
Rozmačkané a suché listy vložené do nosu pomáhají při rýmě.
Odvar z listů se používá jako kloktadlo při zánětu dásní a mandlí.
Listy se mohou konzumovat čerstvé. Pokud je potřeba, dají se konzervovat sušením, ale pozor, ztrácí účinné látky. Další možností je mražení.
Léčivé produkty
Čaj, kapsle, odvar, nálev ze semen a bazalkové pesto.