Druhy fobií
Vzhledem k tomu, že člověk může trpět fobií prakticky na cokoliv, je nemožné vytvořit nějaký ucelený seznam všech. Proto si na následujících řádcích představím primárně ty nejznámější a nejčastější druhy fóbií.
Agorafobie, tedy chorobný strach z velkých prostor, patří mezi příklady fobií, které jsou nejen v naší společnosti zastoupeny v poměrně hojném počtu. Lidé, kteří trpí tímto druhem fobie, mají často problémy si zajít třeba i nakoupit. Na tržišti, v obchodech, na náměstí či na jiných veřejných prostorách se cítí v lepším případě nesví, v tom horší vyloženě zle. Často pacienti s pokročilou agorafobií nevycházejí vůbec ze svého domu.
Sociální fobie je dnes rozšířenější než kdy dříve. Lidé kvůli této poruše mají problémy komunikovat s jinými lidmi, a to nejen tváří tvář, ale i prostřednictvím telefonu, případně dokonce i na sociálních sítích. Při kontaktu s lidmi se mohou takto postižení pacienti třást, potit nebo rovnou ztratí řeč.
Velmi známou je rovněž i arachnofobie. Steven Spielberg o ní dokonce natočil na začátku devadesátých let i film. Jde o nepřirozený strach z pavouků. Pavouci jsou ve většině případů neškodní, zvláště na našem území, avšak nejsou vizuálně příliš přitažliví. Proto se jich mnozí štítí, nicméně arachnofobici mají z těchto tvorů vyloženě hrůzu.
Možné příčiny vzniku fobie
Existuje celá řada teorií o tom, jak fobie vznikají. Většina expertů se shoduje, že velký vliv na tom má pacientovo dětství, případně dospívání. Šikana, velké nároky rodičů na prospěch a další stresové situace a traumata mohou u lidí v pozdějším věku vyvolat různé duševní choroby včetně fobií.
Určitou roli zde jistě hraje i dědičnost. Pokud jeden z rodičů má sklony k úzkostem, či dokonce trpí nějakou fóbií, je dost možné, že jeho potomek jistou přecitlivělost zdědí.
Příznaky a projevy fobie
Víceméně každá fobie se projevuje úzkostnými stavy. Konec konců, nejde o nic jiného než o přesně zacílenou úzkost.
Každý typ fobie má však jiné příznaky. Někdo se vyděsí při pohledu na kočku, jiní lidé zase mají strach vylézt byť jen na židli, jelikož se bojí výšek. Příznaky tedy bývají velmi individuální.
Léčba fobie
Léčba není jednoduchá a je potřeba úzká spolupráce pacienta s odborníkem. A i když pacient spolupracuje, pořád jde o běh na dlouhou trať. Běžně se používá jak farmakologická, tak i psychoterapeutická léčba.
Z léků psychiatři předepisují lidem s fobií hlavně anxiolytika a antidepresiva. Prvně jmenovaná skupina léčiv je pro boj s úzkostmi přímo dělaná, avšak je možné je používat jen po omezenou dobu. Dá se na nich totiž vytvořit závislost. Antidepresiva na druhou stranu jsou v tomto ohledu daleko lepší, avšak nezabírají hned. Navíc je potřeba chvíli hledat ten správný preparát, na což nemá každý pacient dostatek trpělivosti.
V psychologické léčbě se pak používá hlavně kognitivně-behaviorální terapie, během které by se měl pacient s chorobou nejprve seznámit a následně zjistit, které situace u něj vyvolávají úzkosti, a ty se následně snažit vnitřně vyřešit.
Je možné použít farmakologickou metodu i psychoterapii, nicméně ideálním řešením je obě metody skloubit dohromady.
Babské rady ohledně fobie
Úzkosti a depresivní stavy mohou mírnit některé druhy bylinek, kupříkladu třezalka, avšak těžší stavy je potřeba konzultovat s odborníkem ve formě psychiatra, respektive psychologa.
Prevence fobie
Vyloženě prevence před fobií asi neexistuje. Určitě je vhodné pravidelně sportovat, vyhýbat se stresu, nekouřit, nepít alkoholické nápoje a obecně žít zdravě. Nejedná se sice o stoprocentní obranu, jelikož třeba i profesionální sportovci trpí duševními nemocemi, avšak nic lepšího zatím věda nabídnout nemůže.