Příčiny vzniku tetanu
K nákaze tetanem dojde hlavně při poranění podkoží a svalů. Do rány vnikne zemina obsahující bakterie tvořící spory, schopné přežívat i stovky let s odolností vůči různým vnějším vlivům. Tetanová infekce není podmíněna tím, že se člověk značně znečistí. Bakterie se dostanou do půdy společně s výkaly zvířat, hlavně s koňskými. Bakterie produkují neurotoxin, tedy jed postihující nervový systém. Dostane se do centrálního nervového systému a ovlivňuje se hybný systém. Přenosy vzruchů jsou utlumené, svaly se dráždí neřízeně a vznikají křeče.
Projevy, příznaky a možné komplikace tetanu
Tetanus má vliv na kosterní svaly. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí od tří do 21 dnů. Průměrně se klinické příznaky projeví do osmi dní. Nejčastějším druhem je generalizovaný tetanus, kdy se mezi prvními příznaky objeví obličejové křeče a čelistní kontraktura. Posléze se přidává strnulost šíje, tuhnou břišní a lýtkové svaly, obtížně se polyká. Dále se zvyšuje teplota, krevní tlak a někdy se zrychluje dech. Pacienti se také více potí, potýkají se s křečemi, které trvají i několik minut. Křeče se opakují po dobu tří až čtyř týdnů, přičemž celkové uzdravení trvá i několik měsíců.
Rizikové faktory vzniku tetanu
Rizikové faktory tetanu spočívají v chybějícím očkování. Očkování je povinné brzy po narození a děti dostávají několik po sobě aplikovaných dávek. Problém může nastat u starších lidí, kteří se zapomenout dát přeočkovat. Termíny je dobré dodržet, protože vyšší věk znamená, že imunitní systém už není tak silný.
Rizikem je nitrožilní aplikování drog, kdy se využívají nesterilní jehly a hrozí nákaza.
Diagnostika tetanu
Na diagnostikování tetanu neexistují krevní testy. Místo nich se provádí tzv. test špachtlí. Diagnóza se určuje tak, že se vezme sterilní nástroj s oblými hranami a lékař se jím dotkne zadní stěny hltanu. Pozitivní test vypadá tak, že čelist nedobrovolně skousla špachtli. Negativní výsledek se projevuje dávivým reflexem, kdy se pacient snaží o vypuzení předmětu.
Léčba tetanu
Rána se nejprve vyčistí a provede se chirurgické odstranění infikované a nekrotické tkáně. Snížení počtu bakterií se dosáhne metronidazolem. K léčení lehčích forem se podává nitrožilně metronidazol po dobu deseti dní, tetanový imunoglobulin, diazepam a očkování proti tetanu. U těžkých forem se přistupuje k léčbě na jednotce intenzivní péče, kde se kromě zmiňovaných forem používá lidský tetanový imunoglobulin, hořčík nitrožilní infuzí, aby se předešlo svalovým křečím, diazepam neustále podávaný intravenózní infuzí, barbituráty. Tracheostomie a umělá plicní ventilace se poskytuje po dobu tří až čtyř týdnů. Vliv tetanu se může obtížně zvládat, protože se střídá vysoký a nízký tlak, nechybí vysoké horečky a jiné komplikace. Musí se udržet průchodnost dýchacích cest a výživa, která se většinou podává sondou přímo do žaludku nebo infuzí do žíly.
Babské rady – přírodní léčba tetanu
Poranění je nutné zodpovědně vyčistit. Když došlo ke kontaminování půdou a jde o hluboké rány, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.
Prevence tetanu
Prevence se provádí očkováním, kdy se do těla injekční jehlou do hýžďového svalu nebo do ramene vpravuje tetanový toxoid. Přeočkování se doporučuje posilovací dávkou každých deset let. Kdo se nakazil přirozeně a vyléčil se, nemůže počítat se získáním imunity, protože jed tetanospasmin je známý vysokou účinností. Očkování je v naší zemi povinné a hradí ho stát.