Bylinky sbíráme ve správný čas a s úctou

V tomto článku zjistíte:

• Zásady sbírání bylinek
• Kdy sbírat bylinky?
• Přezimování bylinek v květináčích

Zásady sbírání bylinek

Sbírejte jen ty bylinky, které znáte

Toto je základní pravidlo, ať už sbíráte houby či bylinky. Stejně jako mezi houbami i mezi bylinkami existují jedovaté druhy. Proto si zpočátku pořiďte kapesní herbář. Než získáte patřičné zkušenosti, bude se vám hodit. Kdykoliv si nebudete bylinkou jisti, nechte ji raději být.

Rovněž se vyhněte znečistěným okolím silnic, továren či skládek, které se zdravou a čistou přírodou nemají mnoho společného. To samé platí pro místa, která jsou chemicky ošetřovaná. Bylinky jsou na nečisté prostředí velice citlivé a škodlivé látky do sebe vstřebávají. Ideálními místy pro sběr jsou louky co nejdále od silnic.

Důležité je správné načasování

I v případě sběru bylinek má svůj význam příprava. Je dobré vědět, kde konkrétní bylinky rostou, a jak vypadá jejich přirozené místo výskytu. Mnohem snáze a s větší jistotou se vám budou bylinky hledat.

Různé bylinky rostou v různých ročních obdobích. Také obsah léčivých látek během doby jejich vegetace kolísá. A právě proto je dobré vyrazit na sběr v době, kdy mají jednotlivé bylinky největší sílu. Léčivé rostliny tedy sbíráme v měsících, kdy jsou v plném rozkvětu. Jakmile začne rostlina odkvétat, obsah účinných látek poklesne. Kořeny se zpravidla sbírají na jaře či na podzim, kdy se v nich soustředí největší síla. Ta v období vegetace přechází do vnější části rostliny.

To však není vše. Podstatná je také denní doba. Všeobecně platí, že bylinky sbíráme za suchého počasí, ne po dešti. Mokré byliny snadno napadne plíseň a znehodnotí se pro další použití. Například kořeny je nejvhodnější sbírat po ránu či navečer a doba kolem poledne je ideální pro sběr natě, listů i květů.

Bylinky si důkladně prohlédněte

Předtím, než bylinku otrháte, si ji prohlédněte. Netrhejte vše, co potkáte, ale pouze kvalitní kousky. Rostlina by v žádném případě neměla být povadlá, nahnilá, flekatá, okousaná, plesnivá či napadená škůdci a hmyzem. Určitě si domů nechcete donést tašku plnou nezvaných broučků, mravenců, pavouků či mšic.

Zdravě vypadající bylinku trhejte, případně stříhejte, opatrně, s citem a patřičnou úctou. Není nutné vyrvat a zničit tak celou rostlinu i s kořenem, pokud jsou cenné pouze květy. Z bylinky si proto “vezměte” pouze tu část, která obsahuje účinné látky. U některých jsou to pouze listy či květy, u některých je léčivá celá rostlina i s kořenem. Květy lehce uštípnete pod hlavičkou, listy lze snadno odrhnout, nať jemně utrhněte nad zemí a kořen opatrně vydolujete pomocí lopatky.

Zkušení bylinkáři a báby kořenářky zásadně sbírají léčivé rostliny pouze rukama. Podle nich kovové nástroje ubírají bylinkám sílu. Pokud si jejich radu vezmete k srdci, určitě se vybavte rukavicemi. Oceníte je při sběru žahavých a pichlavých rostlin, jako jsou například kopřivy. Natrhané bylinky přenášejte v košíku či plátěné tašce. Igelitové tašky a mikrotenové sáčky vhodné nejsou. Bylinky se v nich okamžitě zapaří.

Kdy sbírat bylinky?

Název rostliny – období sběru

• Bazalka pravá – nať, červen – říjen
• Bez černý – květ- květen, plod – srpen – září
• Borovice lesní – výhonky duben
• Borůvka – nať květen
• Brusinka – list květen
• Bříza list květen – červenec
• Čekanka obecná – nať červen – srpen
• Divizna velkokvětá – květ květen – září
• Dobromysl – kvetoucí nať červen – září
• Dřišťál obecný – plod září – říjen
• Dub – kůra březen – duben
• Heřmánek pravý – květ červen – červenec
• Hluchavka bílá – květ, kvetoucí nať květen – srpen
• Hloh květ s listem, plod květen, září
• Chmel obecný – šištice srpen – říjen
• Jahodník obecný – list květen – červen
• Jalovec obecný – plod září – říjen
• Jírovec maďal – květ, plod květen, září
• Jitrocel kopinatý – list květen – září
• Kakost luční – nať červen – září
• Kokoška pastuší tobolka – nať březen – září
• Komonice lékařská – nať červen – srpen
• Kontryhel obecný – list s květem květen – srpen
• Kopřiva dvoudomá – list duben – červen
• Kostival lékařský – kořen březen – duben, říjen
• Kozlík lékařský – kořen říjen – listopad
• Levandule obecná – květ červenec – srpen
• Libeček lékařský – nať září – říjen
• Lípa malolistá – květ květen – červen
• Maceška trojbarevná – nať květen – září
• Majoránka zahradní – list červenec – srpen
• Mák vlčí – květ květen – červenec
• Máta peprná – list červenec – září
• Mateřídouška obecná – kvetoucí nať červen – září
• Meduňka lékařská – nať květen – srpen
• Medvědice lékařská – list květen – září
• Měsíček zahradní – květ červen – srpen
• Mochna husí – list květen – červenec
• Ořešák královský – oplodí, list červen
• Smetanka lékařská – list, kořen duben – září, říjen
• Pelyněk pravý – nať červenec – září
• Plicník lékařský – kvetoucí nať duben – červen
• Podběl obecný – květ, list březen – duben, červen – červenec
• Prvosenka jarní – květ duben – květen
• Přeslička rolní – nať květen – září
• Routa vonná – kvetoucí nať červen – září
• Rozmarýna lékařská – list červen – září
• Rozrazil lékařský – nať červen – srpen
• Růže šípková – květ, plod květen, září – říjen
• Řebříček obecný – kvetoucí nať, květ květen – září
• Řepík lékařský – kvetoucí nať květen – září
• Sedmikráska – květy od března – září
• Sléz lesní – květ, kvetoucí nať květen – září
• Svízel syřišťový – nať květen – září
• Šalvěj lékařská – nať květen – září
• Topolovka růžová – květ duben – srpen
• Tužebník jilmový – nať červen – červenec
• Trnka obecná – květ duben – květen
• Truskavec rdesno ptačí – nať červen – srpen
• Třezalka tečkovaná – kvetoucí nať červenec – srpen
• Tymián obecný – nať květen – srpen
• Vlaštovičník větší – nať, celá rostlina duben – květen,
• Vratič obecný – květ, list červenec – říjen
• Yzop lékařský – nať květen – srpen
• Zlatobýl – nať červen – srpen

Natrhat bylinky nestačí.

Pokud však chcete léčivé síly bylinek či koření využívat po celý rok, je třeba se naučit je zpracovávat.

Z bylinek si totiž můžete vyrobit chutné i léčivé odvary, sirupy, octy, oleje, vína, likéry, tinktury či masti.

Přezimování bylinek v květináčích

Ideální pro přezimování většiny bylinek je teplota kolem 10 až 15°C. Tedy například: ložnice, místo u okna na chodbě, meziokenní prostory, pokud v nich teplot neklesá pod bod mrazu.

Jsou-li zdravé, mohou bylinky být, pokud není jiná možnost, umístěny i ve větším teple. To je přímo žádoucí u rostlin určených k rychlení. Rychlené bylinky poskytnou větší sklizeň, ale dlouhodobě nebudou tak vitální jako ty, jež přes zimu odpočívají. Proto je nejlepší nechat část bylinek odpočívat a část rychlit.

Voda by neměla trvale stát ani v podmiskách. Zálivka musí být mírná, ale pravidelná. Přizpůsobujeme ji vzrůstu rostliny a především teplotě. V zimě bylinky rovněž nepřihnojujeme. Možné je to sice při rychlení, tedy intenzivnějším způsobu pěstování, ale bylinky obecně příliš hnojiva nepotřebují, jsou skromné.

Zálivka

Sníženému přísunu světla a nižší teplotě je třeba přizpůsobit zálivku. Bylinky, až na vlhkomilnější výjimky jako je máta, nesnášejí kořeny trvale v mokru. Dobrá drenáž na dně květináče a pískem vylehčená půda usnadní péči o rostliny.

Vyšší vlhkost vzduchu jako prevence vůči škůdcům

Suchý vzduch vytápěných místností nesvědčí většině pokojových rostlin a o bylinkách to platí dvojnásob. Velmi jim proto prospěje pravidelné rosení i celkové zvlhčení vzduchu. Skvělou pomůckou jsou odpařovací misky pod květináčem, ze kterých stoupá kolem bylinky vlhkost, přitom dno květináče s vodou v kontaktu není. Keramická miska vyplněná oblázky je navíc pohlednou dekorací. Odpařování je obzvlášť účinné, stojí-li bylinky nad radiátorem. Zvýšená vlhkost chrání byliny proti sviluškám. Objeví-li se přesto ony nebo mšice, můžeme je odstranit výluhem z pelyňku, bramborovou vodou (z brambor vařených ve slupce či samotných povařených slupek) nebo přípravek na bázi řepkového oleje a lecitinu, který škůdcům zalepí dýchací otvory a jinak je zdravotně naprosto nezávadný. Ošetřovat insekticidy bylinky v interiéru, když je navíc chceme používat v kuchyni, dobré není.

Provoněný domov

Zcela bez omezení můžete routu používat jako přírodní osvěžovač vzduchu. Krásně voní a má i schopnost potlačovat nejrůznější nežádoucí pachy. Usušená nať se přidává do směsí na misky, vkládá do aromatických polštářků, svazeček se zavěsí na vhodná místa. Aromatické látky obsažené v routě slouží jako účinný přírodní repelent. Routu lze pěstovat i v nádobách, na balkóně či celoročně v bytě. Routa obsahuje až 0,5% silice a 2% flavonového derivátu rutinu, díky kterému zpevňuje cévy a brání praskání vlásečnic.