29. září 2026 |
Darina Lukáčová
„Červi v sýru? Ano, ale ne tak, jak si myslíte.“
Červy na talíři si asi většina z nás nepředstavuje jako běžnou součást jídelníčku. Přesto se některé druhy hmyzu už několik let objevují v evropských pravidlech jako povolené potraviny. A nemusíme je přitom vůbec poznat – mohou být zpracované na prášek a použité jako jedna ze složek výrobku.
Možná jste v poslední době zaznamenali zprávy o tom, že se do potravin v Evropské unii může přidávat hmyz. A možná jste také slyšeli, že od 10. února 2025 nastala v této oblasti zásadní změna.
Je v tom kus pravdy – ale příběh je trochu jiný.
Hmyz v potravinách totiž není evropská novinka z roku 2025. Některé druhy hmyzu byly v EU jako tzv. „nové potraviny“ povoleny už dříve. Evropská komise uvádí například potemníka moučného, saranči stěhovavou, cvrčka domácího nebo potemníka stájového.
V tomto článku zjistíte:
Co tedy přinesl únor 2025?
Dne 10. února 2025 bylo v EU povoleno další použití potemníka moučného (Tenebrio molitor). Nejde přitom o celé brouky na talíři.
Povolený je UV-ošetřený prášek z celých, tepelně ošetřených a rozemletých larev – tedy něco, co v konečném výrobku vůbec nemusí být na první pohled poznat.
A právě tady začíná být věc zajímavá.
Unijní předpis mezi povolenými kategoriemi uvádí například:
- chléb a pečivo,
- koláče,
- těstovinové výrobky,
- zpracované bramborové výrobky,
- sýry a sýrové výrobky,
- ovocné a zeleninové kompoty.
Neznamená to samozřejmě, že výrobci tyto potraviny automaticky vyrábějí s přídavkem hmyzu. Znamená to, že za stanovených podmínek je takové použití povoleno.
A co když hmyz v potravině nechci?
Tady je důležitá jedna věc: nejde o povolení přidávat hmyz do potravin bez uvedení na obalu.
U schváleného prášku z larev jsou stanoveny požadavky na označení. Název složky musí být uveden v seznamu složek a předpis stanovuje také upozornění na možnost alergické reakce, zejména u lidí s alergií na korýše a roztoče.
Takže žádné „červy tajně do jídla a zákazník se to nesmí dozvědět“.
Spíš se mění nabídka toho, co může výrobce za určitých pravidel použít jako ingredienci.
Proč se o tom tedy tolik mluví?
Protože slovo „hmyz“ zní úplně jinak, když si představíme opečeného cvrčka, než když je tentýž živočich zpracovaný na jemný prášek a použitý jako jedna ze složek potraviny.
A právě prášek je z pohledu spotřebitele zajímavý. Nemusíme ho v potravině vidět.
Proto je dobré znát především etiketu a seznam složek, nikoli spoléhat na to, že hmyz v potravině poznáme pohledem.
Ještě jeden důležitý detail
Není tedy přesné říkat:
„Od 10. února 2025 nám EU povolila hmyz v potravinách.“
Přesnější je:
„Od 10. února 2025 bylo v EU schváleno další konkrétní použití hmyzí složky – UV-ošetřeného prášku z larev potemníka moučného.“
Hmyz jako potravina už totiž v evropských pravidlech existoval i předtím. Únor 2025 znamenal další rozšíření seznamu povolených použití.
A možná právě proto stojí za to při příštím nákupu občas věnovat pár vteřin tomu, co je napsané drobným písmem na obalu.
Proč by vlastně někdo chtěl jíst hmyz?
Když už se o hmyzu v potravinách mluví, nabízí se jednoduchá otázka: Proč bychom ho vůbec měli jíst?
Jedním z hlavních důvodů, o kterých se mluví, je bílkovina. Některé druhy jedlého hmyzu obsahují poměrně vysoký podíl bílkovin a také další živiny, například tuky, vitaminy a minerální látky. Proto se o nich hovoří jako o jedné z možných alternativních potravinových surovin.
Dalším argumentem je efektivita chovu. Hmyz může při produkci bílkovin vyžadovat méně prostoru a v některých podmínkách také méně zdrojů než tradiční chov hospodářských zvířat. Právě proto se o něm mluví v souvislosti s budoucností potravinářství a hledáním dalších zdrojů potravin.
To ale neznamená, že člověk, který hmyz nejí, trpí nedostatkem nějaké nenahraditelné živiny.
Bílkoviny můžeme získat z masa, ryb, vajec, mléčných výrobků, luštěnin, obilovin, ořechů a celé řady dalších potravin. Hmyz tedy není z hlediska výživy povinnou součástí jídelníčku.
Pro koho může být hmyz zajímavý?
Především pro lidi, kteří hledají alternativní zdroje bílkovin, například z ekologických nebo stravovacích důvodů. Zajímavý může být také pro potravinářský průmysl, který hledá nové suroviny.
Naopak u některých lidí je potřeba větší opatrnost. Hmyzí bílkoviny mohou vyvolat alergickou reakci, přičemž u některých druhů existuje zkřížená alergická reakce například s korýši nebo roztoči. Proto také evropské předpisy u schválených hmyzích potravin stanovují příslušné požadavky na označování.
Takže otázka možná není jen:
„Budeme jíst hmyz?“
Ale spíš:
„Chceme ho jíst – a víme, kdy ho skutečně jíme?“
A právě proto má smysl umět číst etikety a vědět, jaké nové potraviny jsou v Evropské unii povolené.
Napsat komentář