Typy autismu
Autismus dělíme na pět základních typů. Prvním zmiňovaným je dětský autismus. Ten pacientům blokuje kreativitu, představivost a tvořivost. Často se projevuje v komunikaci a sociální interakci, přičemž má dítě problémy s řečí. Dítě s autismem se izoluje od kolektivu a nereaguje na podněty. Tento typ autismu lze diagnostikovat již v útlém dětství do dvou let věku dětského pacienta.
Dalším typem autismu je atypický autismus, který nelze jednoznačně definovat. Dítě může projevovat lepší komunikační dovednosti, popřípadě bezproblémové sociální začlenění. Atypický autismus se rozvíjí později, mnohdy až po třetím roce života.
S autismem je často spojován Rettův syndrom postihující pouze ženy. Tento syndrom je rozpoznatelný okolo roku a půl života, kdy mohou rodiče vnímat ztrátu prakticky všech získaných schopností a stav se viditelně postupně zhoršuje. Vzhledem k agresi Rettova syndromu končí pacienti upoután na lůžko či invalidní vozík.
Dalším označeným typem autismu je Aspergerův syndrom. Jedná se o lehkou formu, kdy pacient netrpí vadou řeči, naopak je dítě perfektně výřečné a pravdomluvné. Pacienta s Aspergerový syndromem poznáte tak, že miluje rutinu, baví ho jedna činnost, u které dokáže strávit hodiny. Problém mu nečiní počty, studování vzorců i náročnějších oblastí. Mezi druhým až sedmým rokem života se může objevit dezintegrační porucha. Ta zapříčiňuje dočasnou stagnaci, eventuálně zhoršení získaných komunikačních i sociálních schopností. Stav se sice může zlepšit, nikdy však nedosáhne původní úrovně.
Jak vzniká autismus
Doposud není zcela jasně prokazatelné, co stojí za vznikem autismu. Odborníci se ale přiklánějí ke genetickým předpokladům. Další rizikové faktory mohou být škodlivé látky, a stejně tak životní prostředí. Úlohu sehrávají rovněž nemoci matky v těhotenství a komplikovaný porod. Podle studie se autismus objevuje častěji u chlapců než dívek. Jak již bylo zmíněno, autismus se nedá vyléčit, je potřeba ho přijmout a sžít se s ním. To přirozeně ovlivní chod celé rodiny a vyžaduje trpělivost.
Jak poznat autismus
Okolo druhého roku života se u dítěte může projevit některá z forem autismu. Stěžejní je diagnostikovat autismus ideálně do tří let věku pacienta. Existují ale případy, kdy byl autismus diagnostikován až v dospělosti. Projevy se mohou lišit, stejně jako působení na pacienty. Nejčastěji se však setkáváme s touhou izolovat se od kolektivu, vyhledáváním samoty a nulovou komunikací v rámci společnosti. Pro autisty jsou typické stereotypy a nízká, či nadměrně vysoká citlivost na doteky, zvuky či pohyby.
Diagnostika
Máte-li podezření na autismus, informujte o této skutečnosti pediatra. Stejně jako existuje více typů autismu, je k dostání i více screeningových testů. K vyšetření se obvykle používají psychotesty, analýza motoriky a hlasu, a stejně tak magnetická rezonance. Mnoho dotazníků je k dispozici v online podobě a velmi efektivně poslouží k vyšetření prvotních příznaků. Další metodiku léčby stanoví pediatr. Nezapomínejte, že drobné odchylky vůbec nemusí signalizovat autismus. Vývoj dítěte ale pravidelně sledujte a diskutujte s odborníky.
Léčba
Zjistíte-li, že váš potomek trpí autismem v kterékoliv formě, nejprve se musíte s touto skutečností naučit žít. Klíčové je dítě podporovat a postupně rozvíjet. Bude se vám hodit intenzivní kontakt s odborníky a zajímavé preventivní programy ve školství. I když se nedá autismus vyléčit, můžete ho díky včasnému odhalení usměrňovat a dítě připravit na život s dostatečným předstihem. Byť je nevyléčitelný, můžete ho pomocí pedagogické péče zmírnit. Velké oblibě se těší kognitivně behaviorální terapie s výbornými výsledky. Svěřte se do rukou speciální pedagogické péče a naučte se správně přistupovat k výchově autisty.
Babské rady
Některé studie se zabývají pozitivními účinky CBD na autismus. Vzhledem k abnormální citlivosti na vnější podněty není na škodu ve stresových situacích pomoci organizmu k uklidnění. Zklidnit nervovou soustavu dokáží například i šištice chmelu.
Prevence
Vzhledem k tomu, že nejsou jasně popsány příčiny vzniku autismu, velmi těžce se hledají možnosti prevence. Cestou může být pravidelná kontrola u pediatra a včasné odhalení onemocnění. Žádoucí je s dítětem pracovat, všímat si ho a jednoduše testovat jeho schopnosti, zda dosahují takové úrovně, jaká je očekávaná v daných měsících či letech života. Vliv na autismus může mít samozřejmě i rodina, v níž dítě vyrůstá i životní prostředí.