Typy bércových vředů
Příčinou vzniku bércových vředů je onemocnění cévního systému. Dělíme je na dva základní druhy :
- Tepenné (arteriální) – vznikají při zúžení nebo závěru tepen. Nejčastěji dochází k rozvoji u starších pacientů nebo pacientů s vysokým krevním tlakem. Tyto vředy se nejčastěji tvoří na prstech a na patě. Vředy jsou hluboké a kryté odumřelou tkání. Vznikají pomalu, místo zarudne, vytváří se stroupek a nakonec vřed.
- Žilní (venózní) – (vředy diabetiků, po úrazech, proleženiny a při nemocech krve), jsou nejtěžší komplikací chronické žilní nedostatečnosti (insuficience – hromadění žilní krve v dolních končetinách). To předchází hromadění krve v dolních končetinách, tedy konkrétně v oblasti bérce, kde následně vzniká přetlak a dochází k takzvané žilní nedostatečnosti. Průtok krve se zpomaluje a z přeplněných žil prosakuje do podkoží, kde se postupně tvoří vřed.
Bércový vřed pak vzniká v důsledku poranění nebo infekce. Dále na základě varixu, hypertenze, diabetu, dny, aterosklerózy a dalších onemocnění.
Příčiny vzniku bércových vředů
K příčinám vzniku bércového vředu patří:
- sedavé zaměstnání
- nedostatek pohybu
- dlouhé stání
- kouření
- užívání hormonální antikoncepce
- obezita
Příznaky a projevy bércových vředů
Kůže se začíná zhoršovat, ztenčuje se, je průhledná, vyschlá, nebo opačně zmokvalá.
- Suchá kůže
- Ztenčení pokožky
- Mokvání
- Zarudlost
- Šupinatění
- Strupy
Za bércový vřed se označuje poškození kůže v oblasti mezi kotníkem a kolenem. Vytvoření vředu napomáhá ztráta pružnosti a pevnosti cévních stěn způsobená zejména nedostatkem vitamínu P – rutinu.
Rizikové faktory
Rizikovými faktory jsou hlavně onemocnění žilního systému, dědičné dispozice ke ztrátě elasticity žilní stěny, vyšší věk, zánět v žilním systému a těhotenství.
K propuknutí nemoci přispívá i špatný životní styl.
Léčba
Při léčbě dbáme na odstranění příčiny, které nemoc vyvolaly. Bércové vředy se nejvíce objevují u diabetiků, u nemocných s vysokým krevním tlakem (hypertenzí), lidí s chronickou žilní nedostatečnosti, po zánětu hlubokých žil a u obézních.
Důležité je také odlehčit končetinu a chránit ji před poraněním.
Dobře působí bandážování, obinadla namotané od prstů až po patu.
Vhodné krytí vředů, “odsávání” choroboplodných zárodků slouží také jako ochrana rány před znečištěním, bez poškození tkáně nově vytvořené. Krytí podporuje novotvorbu tkáně tím, že vyrovnává vlhkost a zabraňuje rychlému vzniku strupu. Na zlepšení léčby použijeme masti z kořene lopuchu.
Komplikací bývá infekce a mikroorganismy různých druhů. Může nastat i erysipel – růže.
Dále způsobuje problémy streptokok, který se dostane do organismu právě přes vřed. Po několika dnech se objeví červený otok v okolí vředu a ten způsobí šíření infekce do celého organismu.
Je nutné okamžitě nasadit antibiotika.
Někdy dojde k tak velkému poškození cévního systému, že není možné zhojení a končetina se musí amputovat.
Babské rady
Bylinky doporučím – lichořeřišnice, kaštan, jmelí, sléz maurský, přeslička, kostival, chrpa polní, brutnák, sedmikráska, vrbka úzkostlivá.
Rutin se nachází v třezalce tečkované, ale také bychom měli konzumovat pohanku, černý rybíz, aronii, hroznové víno, papriky a citrusové plody.
Okolí rány vředu mažeme měsíčkovou mastí, mast z bazalky, zlatobýlu, jitrocele a mateřídoušky, třezalkovým olejem nebo směsí bylinek, které vřed léčí až nakonec uzavřou.
Prevence
Pravidelný pohyb, odpočinek, zdravé jídlo, dostatek tekutin, přiměřená váha a zákaz kouřeení.