Možné příčiny vzniku ganglionu
Není zcela jasné, proč ganglion vzniká. Existuje proto široké spektrum teorií. Na vině může být například dřívější velké přetěžování vazů v oblasti výskytu ganglionu. To může vést nejen k tvorbě samotného útvaru, ale rovněž zapříčinit i infekci.
Také se předpokládá, že za vznik mohou i různé poúrazové stavy, případně degenerativní onemocnění kloubů.
Příznaky a projevy ganglionu
Ganglion má obvykle podobu bulky. Často nejde o nic velkého, nicméně u mnoha pacientů se může vytvořit i útvar o velikosti slepičího vejce, což je nejen nepříliš estetické, ale zároveň i znepokojující.
Gangliony nejsou tvrdé, spíše naopak. Na pohmat jsou měkké a statické. Mohou však být ohraničeny otokem. Obvykle jde o bolestivé onemocnění, zvláště když se jedná o první výskyt, avšak až u třetiny pacientů nejsou evidovány žádné bolestivé příznaky.
Je-li součástí příznaků bolest, jde většinou o chronickou záležitost, která se navíc s pohybem kloubů stupňuje. Ganglion mimo bolesti způsobuje i omezení pohybu, a sice v případech, kdy zasáhl šlachu.
Rizikové faktory ganglionu
Mezi typické rizikové faktory patří kupříkladu věk a pohlaví. Je sice pravda, že ganglion se vyskytuje v jakémkoliv věku nezávisle na pohlaví, nicméně nejrizikovější skupinou jsou ženy ve věku patnácti až pětačtyřiceti let.
Hodně se tato choroba vyskytuje rovněž u sportovců. Ti totiž běžně zatěžují klouby přes únosnou mez, což má pak mimo jiné vliv právě na vznik ganglionu. I drobné úrazy, případně poranění kloubu, mohou vést ke vzniku bulky.
Diagnostika ganglionu
Diagnostika probíhá v ordinaci odborného lékaře. Je potřeba během vyšetření vyloučit jiná, daleko závažnější onemocnění. Jedním ze základních diagnostických nástrojů je prosvícení ganglionu baterkou či jiným ostrým světlem. Tímto způsobem se dá zjistit, jestli útvar obsahuje čirou hustou tekutinu. Pokud ano, jedná se s největší pravděpodobností o ganglion.
I když se v útvaru tekutina nachází, většinou je pacient lékařem stejně vyslán na další zobrazovací vyšetření typu CT, respektive rentgen, aby se vyloučila jiná onemocnění.
Léčba ganglionu
Léčba má více podob. U malých útvarů se zpravidla nepodnikají žádné kroky. Jen se vyčkává, jestli se bulka vstřebá, či nikoliv. Často zmizí tak nečekaně jako se objevila.
Jedná-li se o velké či příliš bolestivé ložisko, většinou se přistupuje k nošení dlahy a aplikaci analgetických mastí. Lékař může doporučit i léčbu za pomocí magnetoterapie, terapeutického ultrazvuku, případně je možné nasadit i laser. Běžně se doporučuje i fyzioterapie.
Velké a na běžnou léčbu nereagující gangliony se pak musí odstranit chirurgickou cestou. Jednodušší a rychlejší, avšak méně efektivní, je odsátí. Pro pacienta se jedná o šetrnější metodu, která však nemusí vést za všech okolností ke kýženému cíli.
Vyříznutí je o něco radikálnější, na druhou stranu má toto řešení mnohem lepší výsledky. Během zákroku se odstraní bulka a vyčistí blízký prostor, kde vyrůstala. Odsátí i vyříznutí se zpravidla provádí ambulantně. Pacient tedy může jít po zákroku ihned domů.
Babské rady ohledně ganglionu
Pomoci mohou vylouhované sáčky s černým čajem. Tento druh čaje totiž působí blahodárně na otoky a pomáhá léčit i záněty. Použít se dá i aloe vera, případně ricinový olej. Ten je potřeba aplikovat na postižené místo třikrát denně.
Prevence ganglionu
Přílišná zátěž horních i dolních končetin v oblasti kloubů může být příčinou vzniku ganglionu. Proto nejlepší prevencí je tato místa příliš nepřepínat.