Trávení
Trávení je proces, který má za cíl dostat živiny z přijaté potravy do orgánů těla.
V tomto článku zjistíte:
Funkce a procesy trávení
Hlavní funkce trávicí soustavy lze rozdělit podle typu výkonu:
- příjem potravy
- trávení
- vstřebávání
- odstraňování nestravitelných odpadních látek
Všechny tyto procesy jsou řízeny neurogenní a humorální prostřednictvím hormonů, které se tvoří přímo v trávicí soustavě.
Naše strava a přijímané tekutiny se skládají z mnoha druhů základních látek. Jedná se především o tuky, cukry, bílkoviny, minerály, vitamíny, vlákninu. Trávicí soustava obsahuje mnoho orgánů nebo žláz, které vylučují látky zvané enzymy. Ty rozkládají jednotlivé látky potravy na jednodušší, aby je mohlo tělo snáze spotřebovat.
Prvním místem, kde se jídlo setká s některým z enzymů, je dutina ústní. Už tam dochází během mechanického rozmělňování k využití enzymů k rozkladu těžkých cukrů na míně složité. Potrava následně putuje hltanem do žaludku, kde vlivem žaludečních kyselin dochází k nejdrastičtější změně. Kousky jídla jsou natráveny a vzniká řidší kaše.
Zde se na trávení podílí velkou měrou soustava několika orgánů a to jater, žlučníku a dvanáctníku. Ty svými enzymy rozkládají už několikrát rozložené látky na co nejjednodušší. Následně potrava přichází do tenkého střeva.
Tenké střevo je zhruba 5 metrů dlouhá trubice poskládaná v břišní dutině. Jeho hlavním úkol je vstřebávat vodu a jednoduché látky, které následně předá do krevního systému. Ten je rozešle potřebným buňkám. Vnitřní strana tenkého střeva je vybavena výběžky zvanými klky. Tímto způsobem několikanásobně vzrůstá plocha pro přijímání látek z potravy.
Podobně funguje i tlusté střevo. Ve střevech zdravého člověka „žije“ přibližně jeden kilogram bakterií – malých organismů, které se také významnou měrou podílí na rozkladu a zjednodušení trávicího systému. Při správné funkci střev jsou z potravy odebrány všechny potřebné výživné látky. Ostatní nestrávené části jsou odvedeny ven z těla.
Na cestě jak získat z potravy energii potřebnou pro naše tělo je mnoho zastávek, kterým si jídlo musí projít. Pokud se jedna z nich porouchá nebo neplní svou funkci správně, může být ohroženo několik dalších.
Potíže spojené s trávením
Pomalé trávení
Pomalém trávení můžeme hovořit jako o menším sourozenci zácpy. Jedná se o stav, kdy se delší dobu nejste schopni vyprázdnit, ikdyž přijímáte potravu pravidelně a v přiměřeném množství. Nejčastěji se tak stává po léčbě některých nemocí za použití antibiotik a podobných léků. Ty totiž při dlouhodobějším užívání ničí střevní bakterie, které jsou pro trávení nezbytné. Takzvanou střevní mikroflóru však může zahubit i nevhodná strava v podobě kořeněných a pálivých jídel. Dalším faktorem u pomalého trávení je také dlouhodobý stres.
Doplnit nebo posílit střevní bakterie můžete sami volně dostupnými prostředky. Stačí se v lékárně nebo na Internetu poohlédnout po výrobcích, které obsahují takzvanou živou kulturu. Mohou to být různé jogurty, nápoje nebo tablety.
Ovšem pokud vaše potíže nepřestanou, je namístě navštívit lékaře. Na rychlosti a kvalitě trávení se podílí mnoho dalších soustav a orgánů. Mohlo by se jednat o poškození některého z nich, což by mohlo znamenat zhoršení zdravotního stavu.
Nadýmání, zvané též plynatost
Existuje několik druhů jídel (nebo jejich kombinací), které mohou nadměrnou plynatost přímo vyvolat. Asi nejznámější jsou luštěniny. Pokud jste měli na oběd hrachovou kaši, nedoporučuje se k večeři podávat kapustu nebo hlávkové zelí. Další skupinou jsou průmyslově čištěné cukry a výrobky z nich. Ty se přímo podílí na množení kvasinek ve střevech. Někteří lidé nemají schopnost trávit mléčný cukr a laktózu, takže mléko samotné nebo mléčné přípravky by u nich mohly způsobit nadýmání. Ke kategorii nápojů sycených oxidem uhličitým není třeba nic dodávat. Ale pro jistotu: zatřeste takovou láhví před otevřením a zjistíte sílu bublinek. Náhlé extrémní zvýšení příjmu potravy bohaté na vlákninu můžu také způsobit plynatost.
Většinou je chyba v trávicím systému, který je přemnožen bakteriemi, jež rozkládají potravu za vzniku plynů, kterých za normálních okolností není tolik, nebo přirozeně odchází ven z těla. Také se může jednat o alergickou reakci nebo nesnášenlivost na některou složku potravy. Špatnou volbou se u některých lidí může stát nadměrné popíjení během jídla, kdy dochází ke zředění enzymů v trávicím traktu, který tak nemusí pracovat správně. Narušit přirozenou střevní mikrofóru mohou antibiotika nebo jiné onemocnění, mající za následek přemnožení nepřátelských kvasinek. Hormonální výkyvy hrají také svoji roli při trávení.
Plynatost může mít známky jiné, mnohem vážnější nemoci jako třeba nedostatečné produkce žaludečních šťáv, poruchy jater, nemoci srdce a ledvin, žaludeční záněty a různé druhy infekcí.
Vhodnou prevencí je pestrá strava, udržování stálé střevní mikroflóry, pravidelné vyprazdňování, dostatečný a vhodný pitný režim, přísun vlákniny a správná životospráva.
Krkací test
Trpíte-li jakýmkoli trávicím problémem, prověřte ho tzv. krkacím testem, který odhalí stav hladiny kyseliny chlorovodíkové HCL ve vašem žaludku. Kyselina chlorovodíková je jediná zásaditá kyselina. Výsledek testu napoví, či máte dostatek kyseliny chlorovodíkov0 v žaludku. Potřebujete k němu bezhliníkovou jedlou sodu (z lékárny), malou injekční stříkačku o obsahu 2-5 cm3 a skleničku asi 200 ml.
Večer si připravte do skleničky sodu tak, že z injekční stříkačky vytáhnete píst a použijete ji jako odměrku, jíž odměříte 1,25 cm3 sody; vsypte do skleničky a jděte spát. Ráno po probuzení se dojděte vyčurat a pak dolijte do sklenice se sodou 150 ml vlažné vody, dokonale rozmíchejte a na ex vypijte. Současně s dopitím zmáčkněte stopky a měřte čas.
Pokud říhnete do 1 minuty, máte vysoký přebytek kyseliny chlorovodikové HCl, říhnutí do 2 minut značí lehký přebytek HCl, krknete-li do 3 minut, máte jí akorát, zato nekrknete-li do 5 minut, což je bohužel nejčastější stav, nemáte v žaludku žádnou HCl. Stav se nazývá achlorhydrie. Ovšem má-li být test objektivní, je potřeba ho provádět důsledně po ránu, těsně po probuzení, alespoň tři dny po sobě.
Přírodní stimulátory HCL jsou: chilli paprika, zázvor, jablečný ocet, černé olivy, listová zelenina, citróny, špenát, celer, zelí, mořská sůl. Tvorbu HCL podporuje také sodík, zinek, tiamin (vitamin B1), niacin (vitamin B3), vitamín B6. A jestliže se vám ani jejich účinnost nebude zdát dostatečně výrazná, přiřaďte ještě potraviny, jako je řepa (především červená, špenát, obiloviny a produkty moře.
Recepty na podporu správného trávení
Zázvorový čaj s kurkumou
Také tento čaj skvěle napomáhá tvorbě HCl v těle. Stačí lžičku strouhaného zázvoru a lžičku kurkumy zalít horkou vodou, přidat citrónovou šťávu, případně osladit medem a pít vícekrát denně.
Salát na podporu trávení
Nastrouhejte červenou řepu a celer, zakapejte trochou citrónové šťávy a jablečného octa, smíchejte a jezte nejlépe před jídlem nebo i po jídle.
Napsat komentář