Výskyt a rozšíření
Domovinou je Evropa, ale i severní Afrika a Asie. Je však velice přizpůsobivá a nalezneme ji i na dalších kontinentech. U nás roste jako planá rostlina, ale v zemědělství se používají vyšlechtěné odrůdy.
Druhy čekanky:
- Čekanka červená – pochází z Itálie, má vysoký obsah vitamínu B1, betakarotenu, železa, fosforu, zinku, draslíku i vlákniny.
- Čekanka salátová – je podobná salátu.
- Čekanka bílá – pěstuje se v Belgii, Holandsku a Anglii.
Význam a pěstování
Pěstuje se také jako kulturní rostlina pro květy, listy, kořeny i čekankové vybělené puky.
Stanoviště
U nás ji nalezneme na sušších stanovištích – podél cest, na loukách, i na mezích, a to od nížin po podhůří. Vyžaduje slunné, otevřené polohy.
Půda
Na půdu není příliš náročná.
Množení
Množí se vegetativně – kořenovými oddělky a generativně – semeny (začátkem léta a následuje vyjednocení, rozsazení na vzdálenost 45 cm). V prvním roce vytváří jen listovou růžici.
Zazimování
Pro čekankové puky se rostliny na podzim vykopají, ořežou se listy asi 25 mm nad kořenovým krčkem a zkrátí se i kořeny. Takto se uloží do vlhkého písčitého substrátu a po vyrašení je nutné je zahrnout zeminou.
Sklízení
Rychle narůstá – asi 3–4 týdny, a pak se sklízí jako lahůdková vybělená nahořklá zelenina (vhodná do salátů).
Pro sklizeň listů, květů a kořenů se nechávají na pozemku přes zimu. V druhém roce vytvářejí lodyhu s listy a květy.
Listy se sklízí mladé na jaře, květy v létě a kořeny na podzim či na jaře. Listy a kořeny se konzervují sušením.
Léčivé účinky
Obsahové látky čekanky: hořčiny, třísloviny, silice, arginin, cholin, minerální látky (Ca, P, Mg, Fe) a také velké množství inulinu (hlavně v kořenu).
Tinktura z kořene se využívá na podporu:
- normální činnosti srdce a cév,
- posiluje játra a střevní trakt,
- proti vyrážkám,
- při vředech,
- používá se při otravě jídlem,
- při otravách jater působí jako protijed,
- při špatném trávení,
- zlepšuje chuť k jídlu,
- zlepšuje látkovou výměnu,
- podporuje funkci žlučníku,
- působí protizánětlivě,
- pomáhá při revmatismu a artróze,
- snižuje cukr v krvi,
- pomáhá proti ledvinovým a žlučníkovým kamenům,
- má močopudné účinky,
- vyplavuje z organismu přebytečnou žluč.
Využití
- Kořen obsahuje velké množství inulinu, suší se a používá se jako sladidlo. Čerstvý očištěný se strouhá, praží, s vyrábí se z něj náhrada kávy– cikorka. Je hořký, míchá se tedy s pravou kávou.
- Nať, listy, květy – čerstvé do salátů, sběr pro sušení – květy těsně před rozkvětem
- Poupata – nakládají se jako zelenina
- Čekankové puky – v zimě slouží jako zelenina – jedná se o tmou vybělené listové puky – uzavřené hlávky.
Přidávání sušeného kořenu do čajových směsí zlepšuje trávení a činnost žlučníku. Další využití je i pro zevní použití – na kožní vyrážky nebo při vředech.
Květy se v léčitelství využívají k tvorbě odvaru a výluhu a následně se z nich připravuje oční voda.
Léčivé produkty
Tinktury, čaj, jako zelenina, sirup, odvar a kapsle.