Příčiny vzniku myopatie
Vznik myopatie souvisí se zánětlivým onemocněním, hypo nebo hyper funkcí štítné žlázy, s léky na vysoký cholesterol, antirevmatiky, imunosupresivy či kortikoidy, s metabolicky nebo endokrinně podmíněnou toxicitou. Může jít také o vrozenou vadu, tedy podmíněnou geneticky.
Projevy, příznaky a možné komplikace myopatie
Pacienti pociťují svalovou slabost a přemisťují se kachní chůzí, protože mají oslabené gluteální svaly, také neudrží pánev v horizontálním postavení nezvládnou se postavit bez pomoci, lze spatřit myopatický šplh (během vstávání z dřepu si pomáhají rukama). K dalším znakům patří: hypotrofie stehenních svalů, hypertrofiatrofie, hyperlordóza bederní páteře s vystrčeným břichem, reflexy svalů bývají někdy snížené. Podle konkrétní příčiny se může objevit bolest. Ve většině případů jde o symetrické postižení svalů. Pacienti mají potíže s chozením do schodů, se vstáváním ze židle, ale i s úpravou vlasů či s věšením prádla na šňůru, když došlo k poškození horních končetin.
V souvislosti s onemocněním se zaznamenaly komplikace v podobě těžkého polykání, problémového autoimunitního systému, poškozují se střeva a plíce, objevuje se rakovina, která může být diagnostikována společně s myopatií, ale přichází i později. Užívání kortikosteroidů způsobuje deprese, vysoký krevní tlak, růst váhy, řídnutí kostí a pacienti jsou ohrožováni infekcemi. Některé formy se neobejdou bez trvalých následků – snížená pohyblivost, dialýza do konce života, dokonce i smrt.
Rizikové faktory vzniku myopatie
K rizikovým faktorům patří dědičnost či mutování genů. Onemocnění se vyskytne také v rodině, kde žádný z rodičů netrpí myopatií, dokonce není ani nikdo z nich přenašečem – na tom se podílí mutace genu.
Diagnostika myopatie
U lékaře se nejdříve probírají klinické příznaky, posléze se diagnóza stanoví na základě EMG, který se napojuje elektrodami na svaly a otestuje se jejich fungování. Rovněž probíhají krevní testy a svalová biopsie. Zkoumají se svalové enzymy v séru, deficit bílkoviny dystrofinu. Provádí se spirometrie dýchacích svalů, echo a EKG.
Léčba myopatie
U léčby záleží na původu nemoci. Při mírnější statinové myopatie se vysazují statiny, v některých případech se musí podstoupit dialýza. Na svalové dystrofie se předepisují kortikosteroidy.
Imunosupresiva jsou řešením u autoimunitních forem. Svaly jsou ochablé, tudíž záleží na správné životosprávě, aby se pacienti nestali obézními a ještě více nezatěžovali pohybový aparát. K lékaři zajděte, když cítíte ochablost svalů a jejich zvýšenou únavu. Děti sledujte a všímejte si, zda nemají potíže s motorikou a chůzí.
Vyplatí se absolvovat pravidelnou fyzioterapii a používání kompenzačních pomůcek. Délka léčby je individuální, ve většině případů jde o doživotní proces.
Svalové dystrofie se pojí s používáním rehabilitačních pomůcek k podporování chození. Jde o ortézy, ale také elektrické vozíky používané v posledních fázích nemoci.
Babské rady – přírodní léčba myopatie
Z bylinek pomáhají semena či tinktura vyrobená z bělotrnu kulohlavého. Svaly potírejte měsíčkovým olejem před spaním, aby účinkoval celou noc. Doporučují se fyzické aktivity – plavání, jízda na koni, ale rovněž zdravá strava, aby nedošlo k nárůstu tělní hmotnosti.
Prevence myopatie
Preventivní opatření myopatií nejsou známy. Částečně lze však ovlivňovat další zhoršení projevů, kdy je nutná dieta, aby se kontrolovala hmotnost a nedošlo k dřívější únavě a svalové zátěži. Svalové dystrofie potřebují fyzioterapeuta, který se zaměří na protažení zkrácených svalů a na prevenci kontraktur.