Typy dušností
Podle okolností
- námahová – při zvýšené fyzické námaze
- klidová – plíce nebo srdce nestačí pokrýt potřebné dýchání
Podle toho, jaké fáze dýchání se týká
- inspirační – problematický je především nádech
- exspirační – hlavním problém spočívá při výdechu, což je typické pro astma
Podle délky trvání
- akutní – rychle se objeví například v souvislosti s alergií nebo anafylaktickým šokem
- chronická – trvá až několik týdnů
Jak vypadá dušnost
Obecně je dušnost nepříjemný pocit, kdy není možné se plně nadechnout, nebo naopak vydechnout. Dušnost je popisována jako subjektivní nedostatek vzduchu, obtížné dýchání či tíha na prsou. Konkrétní podoba dušnosti se různí stejně tak jako její intenzita. Vždy se však jedná o problém spojený s nedostatečným dýcháním. V dnešní době navíc nejde o nic výjimečného a dušnost může být příznakem hned několika různých zdravotních obtíží.
Dalšími příznaky jsou i pocení, zrychlený tep, kašel, rychlé dýchání a celková nevolnost.
Možná příčina
- Vdechnutí cizího předmětu,
- alergická reakce nebo přímo anafylaktický šok,
- astma,
- otok hlasivek,
- zápal plic,
- chudokrevnost, špatné fungování štítné žlázy,
- plicní embolie,
- plicní infekce,
- stres, úzkost, panická ataka.
Dušnost se nevyhýbá ani zdravým lidem, ale v komplikovanější podobě jde o průvodní jev některých onemocnění. Na vině může být i mechanický problém, kdy dojde ke vdechnutí kusu jídla či jiného pevného tělesa. Spektrum příčin dušnosti je opravdu velmi široké, do čehož se odvíjí i případná následná léčba.
Diagnostika
Pro diagnostiku dušnosti je potřeba sestavit anamnézu. Lékaře zajímá, kdy a za jaké situace se dušnost objevuje, jak se projevuje a jak dlouho trvá. Důležité je, jestli se záchvaty opakují a zda jsou provázeny dalšími příznaky, jako jsou teplota, bolesti, kašel a podobně. Klíčové je také vědět, zda se v rodině vyskytují lidé se srdečními či respiračními onemocněními. Pro zjištění správné diagnózy mohou hrát roli již prodělané nemoci. Dále může být na vině chudokrevnost nebo nevyhovující fungování štítné žlázy. Tyto všechny možnosti musí lékař prověřit.
Diagnostika dušnosti se neobejde bez vyšetření. Typicky jde o rentgen oblasti hrudníku, EKG, spirometrické vyšetření a případný laboratorní rozbor z odběru krve, kdy se zjišťuje množství kyslíku v krvi.
Léčba
Základem léčby dušnosti je odhalení její příčiny. Poté lékař stanoví optimální léčbu či tišící prostředky pro zmírnění záchvatů dušnosti.
Pro akutní stavy se volí podávání opiátů, inhalace kyslíku nebo kortikosteroidů, které pomohou rozšířit dýchací cesty. Typicky se jedná o řešení dušnosti spojené s astmatem či alergickým záchvatem.
Babské rady – co pomáhá na dušnost?
Pro domácí léčbu s pomocí babských rad dokážete zvládnout v zásadě pouze dušnost způsobenou stresem. V takových případech je dobré nádech a výdech protáhnout do co možná nejdelší doby. Snažíte se tak zpomalit nadechování a vydechování. Dále je dobré snažit se zaměstnat něčím jiným a tolik nepřemýšlet nad dušností jako takovou. Z dlouhodobého hlediska pomůže jóga, pravidelná meditace a procházky na čerstvém vzduchu, které mají pozitivní vliv na celkové zdraví dýchací soustavy.
Prevence dušnosti
V rámci prevence je dobré snažit se vyhnout příčinám dušnosti. Pokud víte, že máte k podobným problémům sklony například kvůli astma, snažte se nosit u sebe pravidelně léky, které vám v případě potíží uleví. Prospěšné je také posilování a trénování dýchací soustavy. Vhodná je chůze venku, případně běh či hraní na dechový hudební nástroj. Těmito způsoby můžete postupně navýšit kapacitu plic a zlepšit zdravé dýchání.